Úvodem
Aktualizováno: 1. ledna 2012
Mikroregin byl založen a registrován v roce 2005 jako dobrovolný svazek obcí:
Velké Březno,
Malé Březno,
Zubrnice,
Tašov,
Malečov,
Homole u Panny
Za účelem dlouhodobé strategie rozvoje obcí Mikroregionu v oblastech samostatné působnosti v ekonomice tak v rozvoji a propagaci historických tradic, památek, přírodních zajímavostí, životního prostředí a dalších společných aktivit. Statutární sídlo je v obci Velké Březno. Mikroregion svojí větší částí zasahuje do CHKO České Středohoří. Jeho krajinný charakter je členitý z části zalesněný s řadou luk a pastvin.
Zahrnuje v sobě kouzlo Labského údolí i Českého středohoří. Je také velmi vyhledávanou a známou houbařskou oblastí. Je turisticky velmi atraktivní a je celoročně hojně navštěvován. Postupně je dobudovávána turistická infrastruktura ve stravovacích a ubytovacích kapacitách, konání zajímavých akcí, volnočasových aktivit pro turistickou veřejnost a přístupnost přírodně zajímavých míst formou cyklostezek a naučně poznávacích stezek.
Každá z členských obcí má svoji bohatou historickou i současnou tvář a vyvíjí soustavnou snahu stát se zajímavým a navštěvovaným místem pro turistickou veřejnost a využití jejích volnočasových aktivit.
Představení obcí - Velké Březno a Malé Březno
Aktualizováno: 1. ledna 2012
Ves Velké Březno (139-142 m.n.m.) je poprvé zmiňována ve druhé polovině 12.století - přesněji v roce 1167 - jako „Brezina“ popř. „villa Nabrezine“, kdy oba labské břehy byly postupně kolonizovány řádem johanitů, jež zde získával rozsáhlá území od českého knížete. Tak i Velké Březno bylo dáno řádu sv. Jana (johanitům) bratry Hroznatou a Měškem. Toto darování bylo potvrzeno panovníkem roku 1188. Název obce je odvozen od pojmenování březového lesa (Brziezina, Bryzna, Brziezna) z let 1369 až 1399. Poslední zápis pochází z archivu českého z roku 1456 a řídí se již pozměněným pravopisem Husovým, kde je název obce uveden jako „Brezno“ a „Na welkém Březně“.
Na přelomu 13. a 14. století se stává majiteli děčínská větev šlechtického rodu Vartenberků. Za zpronevěru králi je jim nakonec odňal obec Svádov a tak na ochranu zbývajícího území budují hrad Vartu. Doba jeho vzniku není přesně známá a datuje se od 70 let 14. století až do poloviny 15. století. Jisté je, že poprvé se tato tvrz objevuje v přídomku Jiřího z Vartenberka, který se psal „na Březně“. Jan IV z Vartenberka prodává roku 1520 Velké Březno Bedřichu ze Salhausenu. Šlechtický rod Salhausenů jehož historie sahá až do 12. století přišel do Čech na počátku 16. století ze sousedního Saska. Další majitel Velkého Března, Abraham z Bock r. 1609 umírá. Dědicem majetku se stává Hanuš Abraham Bock, který v průběhu pobělohorského nástupu násilné rekatolizace odmítá opustit luteránskou víru, je nucen panství prodat a odejít do Saska. Roku 1628 obec získává Karel Glich z Miltic, pokatoličtěný protestant.Díky 30 leté válce není Karel Glich schopen zplácet zbývající částku, a až po uzavření vestfálského míru se poměry na panství postupně konsolidovaly. Roku 1669 si kupuje baronský titul a v této době provdává svoji dceru Isabelu za Jana Konstantina Salhausena. Karel Glich umírá roku 1669 a jeho dcera roku 1676 prodává Velké Březno Žofii Anežce Mansfeldové provdané za Maxmiliána Dietrichstejna za 41 000 zlatých.
Zdrojem růstu bohatství pánů na Velkém Březně, byli především jejich poddaní. První podrobnější zpráva o nich pochází z roku 1654, kdy byl po celém království proveden soupis „osedlých,“ za příčinou vyměření daně. Tento soupis měl název „Berní rula,“ a generální visitáři měli za povinnost navštívit každé město, obec i každý dům, „vše shlédnouti a dle pravdivosti zapsati.“ Sňatek Anežky Žofie s Maxmiliánem byl důležitým mezníkem Severních Čech. Od této události získávali Dietrichsteinové v této oblasti stále více držav. Po smrti Žofie Anežky zdědil usedlosti její syn a po něm jeho dcery Marie Anna a Marie Ernestina. Marie Anna se provdala za Jana Václava Galase, záhy však zemřela a Galas si vzal její sestru. Ta se po jeho smrti znovu provdala za Aloise Thomase Raimunda hraběte Haracha. Zámek ve Velkém Březně přestal být v tuto dobu panstvem obýván a stal se obydlím zdejších úředníků a budovou pro vedení celého statku. Po smrti Merie Ernestýny převedl tehdejší regent Platz von Ehrenthal roku 1712 panství do rukou hraběte Haracha. Posledním majitelem panství z rohu Harachů byl hrabě Arnošt Kryštov Josef.
Zájem Harachů se v této době začíná obracet do sféry průmyslu, skla a textilu , a tak rozprodávají své severočeské statky. K držení Velkého Března se tak roku 1841 dostal šlechtický rod Chotků. Panství koupil hrabě Karel Chotek. Karel Chotek byl roku 1826 císařem jmenován nejvyšším purkrabím v Čechách a v této funkci setrval až do roku 1843. Za státní služby jej císař vyznamenal řádem Svatého rouna. Karel Chotek nechal starý zámek ve druhé polovině 19. století přestavět a vybudoval zde tzv. zámek nový. Ten vznikl původně jako mohutná vila podle projektu vídeňského stavitele H. Ferstela. Zámek byl roku 1843 rozšířen o postraní křídla a stal se trvalým sídlem rodiny Chotků. Přestavbou v letech 1885 až 1910, dle plánů drážďanského architekta Fleischera dostal podobu novorenesanční vily s nádherným anglickým parkem, tak jak jej známe dnes. Chotkové byly poslední zdejší vrchností a Velkobřezenské panství spolu se zámkem a hospodářským zázemím se stalo předmětem znárodnění v roce 1945.
Představení obcí - Zubrnice
Aktualizováno: 1. ledna 2012
Zubrnice jsou starou trhovou vesnicí, leží 17 km východně od Ústí nad Labem. Ves vznikla pravděpodobně na přelomu 12. a 13. století při vnitřní kolonizaci, o čemž svědčí i návesní typ půdorysu, dochovaný v hrubých rysech až dodnes. První písemné zmínky o obci jsou z roku 1352, kdy se již připomíná i farní kostel. V té době náležely zřejmě vladyckému roku Kamýkům z Pokratic a krátce nato přešly pod
litoměřické proboštství, v jehož majetku pak s určitými přestávkami zůstávaly po další staletí. Litoměřické probošství bylo roku 1655 přeměněno
v biskupství a dosavadní probostske statky se staly základem statků biskupských. Zubrnice od této doby náležely litoměřickému biskupství jako součást velkostatku Třeboutice-Křešice, až do konce patrimoniálního zřízení (po roce 1848).
Zubrnice jsou vzhledem k bohaté sbírce lidové architektury atraktivní vyhledávanou lokalitou pro konání tradičních jarmarků a dobových akcí a také filmařů, kteří si zdejší panenskou přírodu vybírají pro svá filmová díla (např.: F.Renč – Rebelové a jiní filmoví režiséři).
Kraj Malečovska, přesněji obec Malečov a její části se nacházejí v malebné krajině Českého středohoří. Je také často nazýván prahem k "Portě Bohemice" (Porta Bohemica - brána Čech) Malečov má dnes 10 částí, které bychom si zde mohli připomenout: Malečov, Březí, Čeřeniště, Horní Zálezly, Němčí, Pohoří, Proboštov, Rýdeč, Řetouň a také Babiny I., které bývaly kdysi osídlenou části obce, dnes však k Malečovu patří pouze jako katastrální území.
Homole u Panny (Hummel) - horská obec (375 m n. m.) nepravidelného půdorysu zmiňovaná 1407 (in Hrzibogedech). Původně se jmenovala Hřibojedy, tj. ves lidí, kteří jedí hřiby. Jen chudí tehdy jedli hřiby! Nejprve se o vsi píše v listinách liběšického kláštera, později v listině císaře Zikmunda, který obec společně s Lhotou zastavil Hynkovi z Valdštejna. Další zmínka je z roku 1056 v soupise majetku litoměřické kapituly. Ve 13. století přešla spolu s dalšími vesnicemi pod řád německých rytířů. Později vlastnili ves Homoli děčínští Vartenberkové. Prodali ji Karlu z Dubé, pak ji získal Jaroslav z Vřesovic, jehož rod byl na panství vystřídán v době stavovského povstání kostomlatským. Od roku 1630 až do 20. století ji vlastnil i s okolními obcemi litoměřický řád dominikánů.
Státní zámek Velké Březno je jeden z nejmladších zámků v České republice. Byl totiž postaven až mezi lety 1843 a 1845 a to pro tehdejšího nejvyššího purkrabího Českého království, hraběte Karla Chotka z Chotkova a Vojnína. Původní zámek byl postaven ve stylu pozdního rakouského empíru a Chotkův vnuk ho mezi lety 1885 a 1910 přestavěl ve stylu romantické novorenesance. Půvabné, do všech detailů zařízené zámecké interiéry vybavené dobovým nábytkem Vám připomenou život šlechtické rodiny Chotků na konci 19. století, tedy v době, kdy na zámku pobývala také Žofie Chotková, vnučka zakladatele zámku, která se později stala manželkou následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda d´Este a která byla spolu s ním v roce 1914 zastřelena při sarajevském atentátu, jímž začala 1. světová válka. Zámek je obklopen nádherným, na Ústecku jedinečným přírodním anglickým parkem s množstvím vzácných stromů a keřů.
www.zamek-vbrezno.cz Františka Ferdinanda d´Este a která byla spolu s ním v roce 1914 zastřelena při sarajevském atentátu, jímž začala 1. světová válka. Zámek je obklopen nádherným, na Ústecku jedinečným přírodním anglickým parkem s množstvím vzácných stromů a keřů.

