Saská vinná stezka
Aktualizováno: 1. ledna 2012
Podle pověsti zde měl první keře révy vinné pěstovat už kolem roku 1100 míšeňský biskup Bischof Benno, písemný doklad o tom pochází z roku 1161. Celé 16. století až do druhé poloviny století 17. zažilo zdejší vinařství rozkvět, vinice se rozkládaly na 5000 hektarech pěstitelské plochy, od Lužice až po břeh Labe. Smutný konec způsobila neúroda, mráz, války a celní omezení. K přechodnému zvratu došlo roku 1799 založením vinařské společnosti "Sachsische Weinbaugesellschaft", která otevřela roku 1811 v Míšni první vinařskou školu v Evropě. Tím ovšem nebyl odvrácen nešťastný konec a kolem roku 1912 zbylo z vinic pouhých 500 hektarů, po 2. světové válce už jen 50.
V tehdejším NDR hrálo pěstování vína podřadnou roli. Počátkem osmdesátých let se začalo údolí Labe zúrodňovat. Převrat roku 1989 nabídl saským vinařům novou šanci: jednotné vinařské zákony předurčily návrat k zašlé slávě. Zakládala se nová vinařství nebo se obnovovaly staré vinařské podniky. Začalo se dbát na kvalitu. V současné době se stará o blaho révových keřů v oblastech Míšně a Elstertalu přes 3000 vinařů, z nichž mnozí mají pěstování vína jako hobby. Ať povolání nebo hobby vždy s velkou láskou. Na 17 saských polohách se daří především odrůdám Miller- Thurgau, Ryzlinku rýnskému a Rulandskému bílému. Na úrodné polabské půdě se pěstuje 48 různých odrůd révy vinné. Mezi nimi jsou takové vynikající odrůdy jako Rulandské šedé a Tramín, Rulandské modré a Dornfelder, abychom jmenovali alespoň některé. Vinné keře berou sílu ke svému růstu z pestrého půdního složení, jehož základem je spraš, písek a zvětralé horniny. Průměrná roční teplota je devět stupňů žádná další oblast v Sasku není teplejší než Polabí. Slunce obdařuje svým teplem idylické vinohrady mezi Pirnou a Diesbar-Seußlitzem až do října, kdy většina listů již zlátne. Díky přírodě, která ponechává hroznům dostatečně dlouhou dob"u na zrání, se mohou minerální látky optimálním způsobem uložit a dát vínu obzvlášť ovocný ráz. V posledních letech se saská vína prosadila u milovníků dobrého moku také ve starých spolkových zemích. I na mezinárodním kolbišti si získávají stále větší pozornost, což dokazuje množství získaných vyznamenání i vzrůstající export do mnoha zemí, poslední dobou i do Japonska.
V roce 1992 se zrodila vinná cesta ,,Sächsische Weinstraße" a v říjnu 2004 byla vysvěcena turistická ,,Sächsischer Weinwanderweg", mimoto vzniklo několik nových naučných stezek vína v jednotlivých pěstitelských oblastech. První keře na vinné cestě potkáme v Pirně,
pak v Pillnitz, kde se nachází slavný vodní zámek. Bezprostředně za branami zemského
hlavního města Drážďan směrem na Míšeň začíná vlastní pěstitelská oblast s příkrými svahy
Radebeu!u, vede přes Coswig a Weinböhlu do Míšně a končí v romantických vinařských vesnicích kolem polabského Diesbar-Seußlitzu. To je také nejkrásnější úsek podél Labe.
Saská vinná stezka, vinařská městečka podél Labe, turistická cesta vína a největší vinařství
to vše najdeme na pravém břehu Labe. Kdo chce však objevit něco nového, měl by se vydat směrem na Freital nebo Cossbaude na protější břeh a nechat se překvapit. Třeba "Dny otevřeného vinařství konané každoročně v srpnu, na které zvou vinařství svorně z levého
i pravého břehu Labe. V samém srdci saské vinařské oblasti, ve městě vína a porcelánu Míšni, najdeme nejstarší soukromé vinařství na východě Německa. Vinařství Schloss Proschwitz leží naproti starobylému hradu Albrechtsburg v Míšni a nabízejí nádherný výhled na údolí Labe až do Saského Švýcarska. Po úplném vyvlastnění roku 1945 začal Dr. Georg Prinz zur Lippe s obrovským nasazením s postupnou, finančně velmi nákladnou obnovou vinařství a samotného zámku.
